Lovkyně

Dřív krásná, čistá melodie jejím tělem zněla.
A ona lásku, jenom lásku chtěla.
Však zradil ji ten smyslný a žhavý.
Věřila, že pro ni on ten pravý.

Pocit neukojenosti přerůstal přes hlavu,
v svádění a odmítání našla zábavu.
Modř jejích očí, vlastní očím štěňat,
lákala muže do nastražených tenat.

Kdo lapil se, ať svobodný, či pán,
měl život zničený, takový měla plán.

Její nenávist neznala mezí
a její kráse odmítá se ztěží.
Vlastnila všechny zbraně ženy
a muži jí byli okouzleni.

Život zkazila si ta krásná dáma,
odlákala od rodiny nejednoho pána,
však celý život byla tolik sama.