Křížová zástava

„Morituri te salutant!“

Zdravili jsme císaře.

„Morituri te salutant…“

Teď zdravíme i Boha.



Jdem s křížovou zástavou,

A slunce pere do tváře,

Jdeme vraždit, zabíjet,

Co nohu mine noha.



Beze spěchu Alea iacta est.

Kostky jsou již vrženy,

Bez našeho rozhodnutí,

Zábrany jsou strženy.



Přišli jsme sem

„Za boha a čest!“

A teď křehké, dětské kosti,

Láme moje pěst.



Zabíjíme děti, ženy,

Muže beze zbraně,

Naše šiky krutě křičí,

„Na ně, zmetky, na ně!“



Přišel jsem sem,

Smrt jsem hledal,

Ne však jejich!

Svou!



Nyní pláču,

Co jsem čekal,

Prý čestný boží soud!



Je to čestné?

Zabít dítě?

Mělo se to stát?



Bylo zcestné,

Servat sítě?

A své druhy sklát?



Když jsem zabil

Toho chlapce,

Řekl jsem si „ne!“



Tohle není moje cesta,

Rozhodnutí? Nemine.



Vyskočil jsem do rány,

Svému druhu ve zbrani,

A zachránil jsem život…



Vidíce co udělali,

Svého bratra zmordovali,

Odtáhli.



Teď v písku pouště pohřbený,

Pod křížovou zástavou,

Na těle sic podřený,

Ale šťasten…