přidáno 06.02.2012
hodnoceno 7
čteno 1301(24)
posláno 0
Kolik jsem opustila cest
a kolik dálek opustila jsem
zlehka jak popěvek
jen v prudkém tanci
rozevřít víčka
strnout úžasem.

Kolik mne opustilo cest a dálek
a kolik písní opustilo mne,
ztěžka i zoufale,
tak nenadále
jen přetneš stvol,
jen bleskem skácíš strom....

Kolik jsem zapřela svých trýzní něhy,
kolik jsem lásky prozpívala v tmách...
Jsou břehy řek,jsou nejstrmější břehy,
Při slově láska maloval mne nach...

Tak lásku opouštím
a vím,že její je to skon,
nedokážu však překročit Rubikon.
přidáno 24.03.2015 - 13:45
jak éíše Aliwien, čtivá ;)
přidáno 20.04.2012 - 16:29
Musela bych se opakovat, dobře se to čte.
přidáno 06.02.2012 - 17:16
Bezpocet hvezd, na jedine zalezi,
Mnoho je cest, ta jedina však vitezi,
Krasna je, jak libezna krajina,
Sviti nade vsemi ..
Jedina hvezda zelena ...
přidáno 06.02.2012 - 15:17
to je skvělá básnička!
přidáno 06.02.2012 - 15:15
Je krásná...smutná...pravdivá...prožitá :)))
přidáno 06.02.2012 - 14:44
Neni špatná :)
přidáno 06.02.2012 - 14:11
Povedená :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Opouštění. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zima mi bere dech
Předchozí dílo autora : Źiju...atd....

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku