Jak je to se zlatým prasátkem:)
24.12.2007 3 1793(13) 0 |
Zlaté prase vrývalo kopyta do popraskaných prken na podlaze a hlasitě chrochtalo. Matně se lesklo ve světle, které pronikalo klíčovou dírkou a škvírami mezi dveřmi a veřejemi. Na podlaze ležel roztrhaný pytel a prase honilo brambory, které se rozutekly po místnosti.
„Já mám hlad!“ ozvalo se najednou z vedlejší místnosti. Prase se zastavilo, zdvihlo hlavu a zaposlouchalo se do tlumených hlasů.
„Ale víš, že dneska je půst. Musíš vydržet o hladu, jinak to nejde.“
„A proč, tatí?! Já mám hlad!“ zakřičel nespokojený hlásek.
„Podívej, když vydržíš bez jídla, uvidíš večer zlaté prasátko,“ vysvětloval trpělivě ustaraný otec.
„Ale už je večer a žádné zlaté prasátko tu není!“
Ozvalo se další povzdychnutí. „Tak víš, co? Buď pěkně potichu a pojď sem.“
Z místnosti k uším prasete dolehlo pár šouravých zvuků a pak něco zakrylo klíčovou dírku na dveřích.
Nadšené „Jůůů!“ bylo přerušeno varovným „Psst!!“ a štěrbinou opět zasvitlo.
„Tak vidíš, že tu je,“ zašeptal tatínek.
„Ono nám sežralo všechny...“
„Tiše, tiše!“ zašeptal znovu táta a zvuky vzdalujících kroků utnulo zavření dveří.
Prase zavrtělo hlavou a klektáky výhružně opsaly zlatavé půlměsíce. Pak se sklonilo a začalo zpod regálu dolovat poslední zatoulané brambory.
Zatímco prase ve spíži drtilo mezi zuby celoroční zásoby, u krbu si k sobě sesedli ustaraní rodiče se svým rozjařeným synkem a přemýšleli, co že budou v následujících dnech jíst.
Začal půst.
„Já mám hlad!“ ozvalo se najednou z vedlejší místnosti. Prase se zastavilo, zdvihlo hlavu a zaposlouchalo se do tlumených hlasů.
„Ale víš, že dneska je půst. Musíš vydržet o hladu, jinak to nejde.“
„A proč, tatí?! Já mám hlad!“ zakřičel nespokojený hlásek.
„Podívej, když vydržíš bez jídla, uvidíš večer zlaté prasátko,“ vysvětloval trpělivě ustaraný otec.
„Ale už je večer a žádné zlaté prasátko tu není!“
Ozvalo se další povzdychnutí. „Tak víš, co? Buď pěkně potichu a pojď sem.“
Z místnosti k uším prasete dolehlo pár šouravých zvuků a pak něco zakrylo klíčovou dírku na dveřích.
Nadšené „Jůůů!“ bylo přerušeno varovným „Psst!!“ a štěrbinou opět zasvitlo.
„Tak vidíš, že tu je,“ zašeptal tatínek.
„Ono nám sežralo všechny...“
„Tiše, tiše!“ zašeptal znovu táta a zvuky vzdalujících kroků utnulo zavření dveří.
Prase zavrtělo hlavou a klektáky výhružně opsaly zlatavé půlměsíce. Pak se sklonilo a začalo zpod regálu dolovat poslední zatoulané brambory.
Zatímco prase ve spíži drtilo mezi zuby celoroční zásoby, u krbu si k sobě sesedli ustaraní rodiče se svým rozjařeným synkem a přemýšleli, co že budou v následujících dnech jíst.
Začal půst.
03.02.2014 - 18:12
Pěkně psané. Hlavně, že byli spokojeni všichni. Byl přece Štědrý večer!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Půst : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pseudohaiku pro Tima Burtona
Předchozí dílo autora : Ptakopravci
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Nastasiya [16], ThomasThomasson [12], calif [6], borovice [3], Dijuš [3], Darmošlap1960 [2]» řekli o sobě
kajica řekla o Leluš :supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee
eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeer: -spisovatelka -žiačka -HLAVNE KAMOŠKAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
AAAAAAAAAAAAAAAAAA (S LELUŠOU A LUCY SME BFF