18.01.2012
5
1659 (16)
0
PŘÁNÍ A TUŽBY, řasenka rozpitá na tváři
TUŽBY A PŘÁNÍ, pár černých slz, co nechaly vzkaz v polštáři
mé srdíčko do ruky sis vzal, pohrál s ním, odhodil
a neptal se, co se mnou bude dál
na kytaru si zabrnkal, tu správnou strunu naladil
a očima ses mému smutku smál….

Samota dnes jako budík tiká
Samota jako zítra bude, jako byla včera
Samota můj majáček do tmy svítí, bliká
Samota je věrná mi, je jako moje dcera…

Chtěla bych postavou být z pohádky
a ani nepotřebuji tři přání
nechci být princeznou pyšnou ani smutnou,
jen štěstí držet chvíli ve své dlani…
zahnat něčím příjemným a krásným realitu nudnou
a večer usínat bez hádky….
 23.09.2016 20:08
tato báseň mi mluví z duše, děkuji
 17.02.2012 21:03
svata prostoto ..... osamela duse .... hmmm ... :))
 18.01.2012 09:38
 D_P
Takové vylití pocitu - o tom by měli basne být o citech a pocitech - snad jsou již tve pocity lepší :)
 18.01.2012 08:59
Doufám že je to jen chvilkové rozpoložení, jsou v té básničce hezké momenty.
 18.01.2012 07:58
 DDD
nebuď smutná - a svět rozhodně neopouštěj. Básnička je taková - jak bych to řekl - četl jsem spousty podobných... Ale opravdu moc se mi líbí ta poslední sloka, ta by mohla být básničkou sama o sobě :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.