hmm... nwm co mi je asi jsem nastyd a pak píšu romanťárny...
07.12.2011 4 965(12) 0 |
Cesty, ve kterých kráčíš,
staly se také mými.
Ztracen,štěstí se mračí,
poskládám tiché rýmy.
Kladu otázku jednu:
kam jít na křižovatce?
Tak si na chvilku sednu,
snad všechno půjde hladce.
Po sté nacházím cestu
spojenou Dráhou Srdce,
po sté dorážím k městu,
odešlas dávno přece.
Jako pokaždé s nocí
vyjdu zas hledat tebe,
v srdci drží se pocit -
stále jsi moje nebe.
staly se také mými.
Ztracen,štěstí se mračí,
poskládám tiché rýmy.
Kladu otázku jednu:
kam jít na křižovatce?
Tak si na chvilku sednu,
snad všechno půjde hladce.
Po sté nacházím cestu
spojenou Dráhou Srdce,
po sté dorážím k městu,
odešlas dávno přece.
Jako pokaždé s nocí
vyjdu zas hledat tebe,
v srdci drží se pocit -
stále jsi moje nebe.
Ze sbírky: Snář
07.12.2011 - 20:06
No, a tahle je celkem povedená, nic v ní neškobrtá, pěkně plyne, to by šlo.
07.12.2011 - 16:09
mnoo čas od času se i chlapákovy romantika najde a pokud má odvahu to zdělit okolí,je to suprovka a tutovka že se určo najde někdo kdo to ocení..pokud ti to nastydnutí vydrží déle bude to jen dobře :)
07.12.2011 - 14:31
taron: věrnej určitě, s tou vytrvalostí... no zatim to vypadá že jo ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sen, který sní srdce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vysněná
Předchozí dílo autora : Dívce z mého snu
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
polibek0012 [14], Annabelle [14], KissOfDark [14], pisiprotebe [14], VolkodavKO [11], sarinka580 [7], DanaSurya [1], Ivušák [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX