|
hmm... nwm co mi je asi jsem nastyd a pak píšu romanťárny...
|
Cesty, ve kterých kráčíš,
staly se také mými.
Ztracen,štěstí se mračí,
poskládám tiché rýmy.
Kladu otázku jednu:
kam jít na křižovatce?
Tak si na chvilku sednu,
snad všechno půjde hladce.
Po sté nacházím cestu
spojenou Dráhou Srdce,
po sté dorážím k městu,
odešlas dávno přece.
Jako pokaždé s nocí
vyjdu zas hledat tebe,
v srdci drží se pocit -
stále jsi moje nebe.
staly se také mými.
Ztracen,štěstí se mračí,
poskládám tiché rýmy.
Kladu otázku jednu:
kam jít na křižovatce?
Tak si na chvilku sednu,
snad všechno půjde hladce.
Po sté nacházím cestu
spojenou Dráhou Srdce,
po sté dorážím k městu,
odešlas dávno přece.
Jako pokaždé s nocí
vyjdu zas hledat tebe,
v srdci drží se pocit -
stále jsi moje nebe.
Eliška Vobrubová
No, a tahle je celkem povedená, nic v ní neškobrtá, pěkně plyne, to by šlo.
mnoo čas od času se i chlapákovy romantika najde a pokud má odvahu to zdělit okolí,je to suprovka a tutovka že se určo najde někdo kdo to ocení..pokud ti to nastydnutí vydrží déle bude to jen dobře :)
taron: věrnej určitě, s tou vytrvalostí... no zatim to vypadá že jo ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sen, který sní srdce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vysněná
Předchozí dílo autora : Dívce z mého snu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
marshal [15], rum.em [15], Fabulos [14], Ellie [14], Mitch Rowbrindger [11], Rusalka [11], Atti [9], Stínová holka [9], Kelaira [7], Tyra(nka) [3], Glorie [2]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))

