|
Když se to stalo já jsem byla šťastná, ale jen do té doby než sis to uvědomil ty a byl nešťastný (M.B)
|
Probouzíš se .. pouhý pohled stačí
UŽ SE TO STALO ..
a rtěnkou rozmazaná láska po tváři
..nějak moc tě to vzalo.
Máš výčitky /MĚJ/ , že budu / MÁM/ tě mít ráda
že nemělo se to stát..
ruka ruku už nedrží ..
.. tobě nechce se smát.
Po pokoji vůně trapného ticha
jak mi to jen říct , váháš..
hlupáku! Poznám na tobě vše
je mi to jasné, jak ve mně tápáš
jak jsi se ztratil ve vlastní touze NOCI.
Zadržuji pláč , beru si věci ..
ulehčím ti to
/ I KDYŽ NEJRADŠI BYCH TĚ NECHALA ABY SIS V TOM VYMÁCHAL DRŽKU/
a s ironií tak bodavou říkám jen čtyři slova zlato
VSKUTKU to stálo zato..
UŽ SE TO STALO ..
a rtěnkou rozmazaná láska po tváři
..nějak moc tě to vzalo.
Máš výčitky /MĚJ/ , že budu / MÁM/ tě mít ráda
že nemělo se to stát..
ruka ruku už nedrží ..
.. tobě nechce se smát.
Po pokoji vůně trapného ticha
jak mi to jen říct , váháš..
hlupáku! Poznám na tobě vše
je mi to jasné, jak ve mně tápáš
jak jsi se ztratil ve vlastní touze NOCI.
Zadržuji pláč , beru si věci ..
ulehčím ti to
/ I KDYŽ NEJRADŠI BYCH TĚ NECHALA ABY SIS V TOM VYMÁCHAL DRŽKU/
a s ironií tak bodavou říkám jen čtyři slova zlato
VSKUTKU to stálo zato..
07.10.2014 20:10
Zamila
Moc pěkná báseň ! Jsou holt věci, se kterými se musí počítat ... Klasika :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.