 03.10.2011 1 1344(16) 0 |
na rtech
na rtech mi zůstaly
sůl a slzy... co pálily...
a krystalek zhrzené naděje
mi rozežíral vrásčitou tvář...
zlatavý nápoj mi protékal hrdlem
jako kyselina...
a cigareta mi vypálila
do kůže ránu.
Pak ze rtů se sypaly sůl a slzy
do středu krvavých šrámů.
A sklenice whisky se leskla…
na rtech mi zůstaly
sůl a slzy... co pálily...
a krystalek zhrzené naděje
mi rozežíral vrásčitou tvář...
zlatavý nápoj mi protékal hrdlem
jako kyselina...
a cigareta mi vypálila
do kůže ránu.
Pak ze rtů se sypaly sůl a slzy
do středu krvavých šrámů.
A sklenice whisky se leskla…
04.10.2011 - 14:58
Na rtech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : štěstí v dešti
Předchozí dílo autora : Květované kalhoty
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
helples [12], AlexDrobecek [11], Leluš [10], Elis_Nordan [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
