přidáno 03.10.2011
hodnoceno 1
čteno 1065(7)
posláno 0
V příšeří vidím normalitu lidí,
kteří se snaží vidět, ale nevidí.
Říkají slova, ale nechápou jejich význam.
Pravda se mění na lež rychlostí, kterou neznám.
Občas mám taky tu chuť, ale bránívám se.

Nechci být tím, kdo zapadá do davu.
To si radši budu lámat a zlomím si hlavu.
Kdo ví co nemá cenu, když to nezkusí?
Oni jsou však líní přemýšlet, když nemusí.

Zlomená zůstala má hlavu na chodníku
a lidé dál chodí a brání se deště pomocí deštníku.
Brání se přirozenosti. Místo trávy beton.
Místo lesa město. Místo mozku žeton,
který vhodí do výherního automatu
a vyhrají kravatu,
na které se můžou oběsit... nebo by spíše měli...
přidáno 28.06.2024 - 02:05
Ta poslední se mi líbí celá. Akorát asi dešti se brání. Píšeš ještě nebo sem chodíš z nostalgie?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V příšeří : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Život/sen
Předchozí dílo autora : Podivná pravda

» narozeniny
Tereza v. [13], Yeah [11]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming