Oběžnice
V srdci mám velkou černou díru
v ložnici sbírku netopýrů
a velkou postel studenou.
Ulicí táhnou divný stíny
už nedívám se na hodiny
co s nějakou tou hodinou?
O lásce čtu si v magazínu
mám někde v sobě věčnou zimu
v níž nevykvete žádný květ.
Někomu vytetujou růži
a já mám tebe pod svou kůží
už dlouhých dvaadvacet let.
Marné jsou marné všechny snahy
jednou se protly naše dráhy
jen v jednom bodě v jeden čas
dvě vzdálené jsme oběžnice
které se nepotkají více.
Neznáte cestu prosím vás?