Výcuc

Dálka, válka, prince, mince, svince z Lince, těstíčko na pálku, posmrtnou zahálku, jarní válce upravily louky, táhneš se jak linky krajinou, hajnej versus zemědělec, zastřel to prase, žere mi kukuřici, nemám povolení k vyhulení, kam? A proč? Jak barevné listí ze stromu, mrtvý důkaz zbytečnosti veškerého konání, opadaly z nás kusy studu a vášně. Vážně? Se studem mizí i vášeň, se studem mizí i kázeň. To co je mělo spojit, se během vteřiny ztratilo do toho, čím nikdy nechtěla být. Možná už chtěla, hlavně okolí to od ní se stupňující se intenzitou vyžadovalo. On však věřil, že zůstane punkerkou, ale práci ve fabrice jí nepřál. Chop se příležitosti, pojedem do prdele. Ségra, není lepší bejt sám? Právěže asi je. Od zítra nebudu pesimista, jenže už je po půlnoci. No tak si tenhle den ještě užiju. Jakýpa copa že jo, hlavně když je tuto.

Nad obočím roletku,
dvě tváře zprzněné nedoukem,
tuhle trasu jezdim dvacet šest let,
Plzeň-Benešov, Benešov-Plzeň,
kam asi pojedem zítra?

Žákovskou do Hořehled!,
v kožichu z Gárfílda na konci června,
všemi otvory převtělil se do hory,
když sundala tu myš z oprátky,
máma poznala, že už není pannou,
ohně vzplanou, tak nashledanou

Zbydou jí jen fotky v prázdném dětském pokoji,
zbytečné výčitky, že si s tebou měla hrát víc,
než ty její semináře o semenech,
o rašícím měsíci nad střechou krematoria,
můj syn má první šedé vlasy,
má dcera cedí bludy, slyší hlasy,
jen tak teatrálně pohupkávají,
a říkaj tomu život,
astrální analfabeti,
moc mi chybí

Druhý manžel je často nudnějsí než ten první.

Jdu si nalejt panáka,
nějak to tu doflákat,
aspoň tenhle den,
než zas přijde sen

Zaobalování konkrétna nekorektní rétorikou,
v zajetí společných zájmů,
proč dobrovolně vstupovat do studené vody,
mezi další lysé mrože,
když můžem v teplé vaně provádět bezostyšné,
orgie,
chlast a sex,
všechno ostatní=pouhá přetvářka:-)

Jako máš tam dobrý věci, ale zrovna nemám čas, vlastně mi to jenom nesedlo do nálady, možná příště, měj se.