Chceš být jiná? Vraz si třísku pod nehet, ať nezapomeneš.
přidáno 05.06.2011
hodnoceno 8
čteno 1416(19)
posláno 0
Hlas Syda Barreta
a vlasy, co nezšediví,
na polaroidu
by tě rády ukolíbaly
do jiné reality,
ale nemůžou, když -

- visíš na nitce
napůl cesty dole
ale nikdy nahoře.
Jen čekáš na to tiché
-lup-
a kdo ví,
co bude pak?

Slyšíš krákání,
klapání spárů po střeše.
Chytli tě za ramena,
stoupají vzhůru.
Vláčejí tě s sebou
ať chceš
nebo ne.

Nakonec přeci jen
ta velká matrjoška společnosti
tě opět pohltila
a udělala si novou
mladší
menší
kopii.
přidáno 10.06.2011 - 20:56
Yasmin: Doufejme, že báseň není jen odleskem jejich hudby, ale sama něco vyzařuje. :)

Dee: Co se dá dělat.
přidáno 07.06.2011 - 16:48
Joo, Floydi, dobře!! : ))
Tvoje básničky mají v sobě něco, čím mě vždycky osloví. Ani tahle není výjimkou.
;o)
přidáno 06.06.2011 - 17:38
Nic proti dílu samotnému, ale zaujala mě ta anotace na něj.. :))
přidáno 06.06.2011 - 17:11
puero: Děkuji.
ARA: To máš taky pravdu. :)
přidáno 06.06.2011 - 10:51
Nejenže to vůbec nevadí, naopak. Je to přece to kouzlo nechtěného. A ne náhodou souznělého.
přidáno 06.06.2011 - 10:48
Vskutku vydařený pink floydovský motiv.
přidáno 06.06.2011 - 10:31
ARA: Inspirace Floydy je zřejmá, a když na to tak koukám, určitě je to blízké Welcome to the machine. Nebylo to sice psané s touto písničkou v mysli, ale to příliš nevadí.
přidáno 05.06.2011 - 21:29
Nejsem si jist, jestli jsem to dobře pochopil. Působí to na mne jako zdařilý ohlas na Wish You Were Here. Na téma Welcome to the machine.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nechtěná konformita : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vražda před jednou
Předchozí dílo autora : Preston 1.21 (1. část)

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
basak.venda [14], Sluníčková [3]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku