|
Jsem stopařkou mého osudu...
 15.12.2007 1 1370(9) 0 |
Hlavu v dlaních mám
a tiše si zoufám.
Stoupám dálkou v temnotách,
když pohlcuje mě noční strach.
Brána z ocelových skel už se otvírá,
obzor letící mi nad hlavou před očima se mi rozprostírá.
Noc je tichá uplakaná symfonie dvou milenců
a mě odliv odplaví do prázdnoty temné noci.
Slyším jen tvou snovou symfonii,
když prožívám svou intimní, ničím nerušenou agonii.
Stesk už mě zcela pohltil,
a já tě prosím:
Pomoz mi můj osud nést,
zvedni mě z prašných cest.
Najdi na nebi hvězdu,
která mě bude vést,
protože já jsem už jen stopařkou svého osudu….
a tiše si zoufám.
Stoupám dálkou v temnotách,
když pohlcuje mě noční strach.
Brána z ocelových skel už se otvírá,
obzor letící mi nad hlavou před očima se mi rozprostírá.
Noc je tichá uplakaná symfonie dvou milenců
a mě odliv odplaví do prázdnoty temné noci.
Slyším jen tvou snovou symfonii,
když prožívám svou intimní, ničím nerušenou agonii.
Stesk už mě zcela pohltil,
a já tě prosím:
Pomoz mi můj osud nést,
zvedni mě z prašných cest.
Najdi na nebi hvězdu,
která mě bude vést,
protože já jsem už jen stopařkou svého osudu….
16.12.2007 - 10:36Vím jak se cítíš...taky už jsem jednou psala, že moje duše je poraněná stopařka...:(
Někdo se určitě najde a pomůže...;)
Někdo se určitě najde a pomůže...;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stopařka... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : 14.2.2008
Předchozí dílo autora : Království strachu
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Žhnoucí krysa [16], BadAngel16 [13], Z.Biskup [8], endavid [2], Mikin [2], Neočko [1], trivius [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
