|
Ze sbírky: "In Vino Veritas"
 21.03.2011 2 854(3) 0 |
Tam na hradbách bývá
Tam, tam na hradbách bývá,
má vysněná malá víla,
anděl srdce mého.
Co však po jiném se dívá.
Je krásná a spanilá
a přinesla světlo
do života temného.
Její srdce pro druhého buší,
jeho bezmezně miluje
a o mě ani netuší.
Však je to tak dobře,
má to tak být.
Když na jejích lících objeví se úsměv,
nepřepadá mě panika,
zášť, či hněv.
Své víle nemohu nic zlého přát,
jen lásku, štěstí a život klidný,
ale vždy se musím jejím směrem zadívat,
abych se ujistil,
že ten druhý je k ní vlídný.
Tam, tam na hradbách bývá,
má vysněná malá víla,
anděl srdce mého.
Co však po jiném se dívá.
Je krásná a spanilá
a přinesla světlo
do života temného.
Její srdce pro druhého buší,
jeho bezmezně miluje
a o mě ani netuší.
Však je to tak dobře,
má to tak být.
Když na jejích lících objeví se úsměv,
nepřepadá mě panika,
zášť, či hněv.
Své víle nemohu nic zlého přát,
jen lásku, štěstí a život klidný,
ale vždy se musím jejím směrem zadívat,
abych se ujistil,
že ten druhý je k ní vlídný.
Ze sbírky: In Vino Veritas
22.03.2011 - 20:16HloubkovyPlavec: Je to hroznej a zároveň dobrej pocit. U mě hrozný v tom, že mě zaplavuje žárlivost, ale dobrý v tom, že s ní dokážu bojovat a přemoct jí... prostě... zvláštní pocit... P.S. Děkuju za komentář...
22.03.2011 - 00:56Přesně tohle jsem zažil. Dobře a procítěně napsáno. Naprosto se můžu s tímhle textem ztotožnit. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tam na hradbách bývá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jsou Dvě a přitom žádná
Předchozí dílo autora : Vrána, co neuměla létat
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
princeznacarodejkaZ [13], black.heart [13], Adrianne Nesser [13], Werushe [13], Delivery [13], Me and you and all the others [13], Tamir [13], lilie [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
