...
přidáno 07.02.2011
hodnoceno 8
čteno 1440(19)
posláno 0
Znavený veterán vracejíc
Se z poslední štace,
Obdivuje krásu bez hranic,
A bez inspirace.

Jak kulka vnořena hladce,
A vpálená z umělé zbraně,
Do zad podlého zrádce.


A jeho krvavé dlaně
Drží poslední vdechy plic.

Bez pokory a beze strachu
Jak umělý Bůh ve Vesmírném prachu
Má málo a chce víc.


S nutkavou myšlenkou na pokraji krachu
Chce padnout dolů.

Do písku a do zelených stvolů
umělých slunečnic.



A pak už snad jen umělé nic
Co hledí na mrtvolu.
přidáno 28.11.2012 - 17:02
táto sa mi fakt páči, ale máš aj lepšie...
přidáno 28.11.2012 - 17:02
No hezké, líbí se mi. Je taková jiná, neotřelá :)
přidáno 22.04.2011 - 00:19
Človíčku, proč se tak vztekáš? Stačí opravit chybu, netřeba se říznout.
přidáno 22.04.2011 - 00:17
Oprava překlepu:
správně má být *signifikantní*:-)
přidáno 21.04.2011 - 23:51
Eliška Vobrubová: Pardon že reaguji takto podrážděně, ale mám se z toho říznout? Řiďte se raději mou radou. Děkuji.
přidáno 21.04.2011 - 22:21
Umělé nic je příznačné. Sygnifikantní.

Jinak jen tak na okraj: Znavený veterán je rodu mužského, takže první verš má správně znít:
Znavený veterán vraceje...
(...jojo, když chce básník používat přechodníky, je dobré, když je umí:-D)
přidáno 10.02.2011 - 03:15
zakládám...
přidáno 07.02.2011 - 10:43
A pak už snad jen umělé nic...super :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stvoly umělých slunečnic : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Voněla po mandarinkách
Předchozí dílo autora : Synteticky opilá epizoda

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming