Té mé.

Kleriska.KX

07.01.2011

ostatní/bez zařazení

1574(19)

Jsem majitelkou inkoustových punčocháčů,
tvrdohlavosti po otci,
myšlenek " Volnomyšlenkářek "
a té nejkrásnější, té mé - samozřejmě..

/ Příliš sladká, aby chutnala po jedu.
Příliš reálná, abych (jí) věřila.
Příliš svá, aby byla. /
(a přece...).

Pokaždé přichází stejně rychle, jako mizí..
Její vůně se ze mě pomalu vytrácí,
ale kdykoliv chci, dovedu si jí živě vybavit..

( " Voníš mi. " )

Rozpouštíš se mi na rtech..
Rozpouštíš se mi na jazyku..
Rozpouštíš se mi na bříškách prstů
a pod nehty...

a já

se rozpouštím v Tobě.

/ a CHCI znovu a víc
..i když ze mě zbyde holé nic. /

Sama sobě vlastní úchylkou..
.
.
.
.
( když prosíš, JSI )

Komentáře (5)

18.03.2018 - 10:12

Homér

Kleriska.KX: Prosím furt, takže jsem, dík. Aby z toho nakonec nebylo modlení. Měla bys něco přidat, máš tu 88 děl a to fakt není hezké číslo. Ale jako netlačím na tebe, vím, že tam máš určitě něco schovanýho - hezkýho, ty budeš roztomilá i u nadávání. Sladký jed je kokosový rum.

28.08.2011 - 22:50

veronika

vzdycky si tak pocmaram ruce, ze to vypada, jako bych mela rukavice..pisu s nim rada..je to nostalgicky

28.08.2011 - 22:49

Kleriska.KX

veronika: cože? :) Mm..
A .. s plnícím perem se náhodou píše dobře. :)

28.08.2011 - 22:48

veronika

Jsem majitelkou inkoustových punčocháčů

neumim psat s plnicim perem,
mivam inkoustovy rukavice

09.01.2011 - 14:18

polly

první strofa je skvělá ;)