|
Věnováno: té tamté za tím sklem
|
Nahá je myšlenka, co Ti kolem hlavy krouží...
Představa potu Tvých hlubin v mý ústní dutině.
Spal moje mosty a než se do Tvých vod pohrouží
schovám se u Tebe, zbaběle a sladce v klíně,
...ať nemůžu zpět.
Nahej je sen, co se mi každou noc k ránu zdává.
Rozepíná kabát a tváří se tak strašně nevině...
Slzy a prosby. Možná se Ti toho dost nedostává.
A tak se radši než minulosti utopím ve víně... Nebo snad ve vině?
...Nahej je svět.
Představa potu Tvých hlubin v mý ústní dutině.
Spal moje mosty a než se do Tvých vod pohrouží
schovám se u Tebe, zbaběle a sladce v klíně,
...ať nemůžu zpět.
Nahej je sen, co se mi každou noc k ránu zdává.
Rozepíná kabát a tváří se tak strašně nevině...
Slzy a prosby. Možná se Ti toho dost nedostává.
A tak se radši než minulosti utopím ve víně... Nebo snad ve vině?
...Nahej je svět.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.