 09.11.2010 5 1403(22) 0 |
Pramen naděje.
Ptáš se jak mohu všední prach smýt?
Zavřít své oči a na chvíli snít.
Za víčky svými s Tebou jsem rád,
necítím bolest, necítím chlad.
Ač u nohou jezero,
přeci však žízníme,
z pramenů zurčících
napít se toužíme.
Voda ta jezerní, cítit je vyčpěle,
k pramenu blízkému
směřujem nesměle.
Touha i strach v duši se míchají,
zda žíznit, či pít,
my ptáme se potají.
Na chvíli občerstvit,
snad přeci se smíme.
Běh žití už známe,
kam patříme víme.
Ty doušky léčivé
za námahu stojí,
ty duši pozvednou
a rány hojí.
Ptáš se jak mohu všední prach smýt?
Zavřít své oči a na chvíli snít.
Za víčky svými s Tebou jsem rád,
necítím bolest, necítím chlad.
Ač u nohou jezero,
přeci však žízníme,
z pramenů zurčících
napít se toužíme.
Voda ta jezerní, cítit je vyčpěle,
k pramenu blízkému
směřujem nesměle.
Touha i strach v duši se míchají,
zda žíznit, či pít,
my ptáme se potají.
Na chvíli občerstvit,
snad přeci se smíme.
Běh žití už známe,
kam patříme víme.
Ty doušky léčivé
za námahu stojí,
ty duši pozvednou
a rány hojí.
22.11.2010 - 18:14Vody je vždycky dost,
jen cesty se liší..
protanči pro radost
cestou, co je ti bližší...
jen cesty se liší..
protanči pro radost
cestou, co je ti bližší...
09.11.2010 - 21:37První dva rýmy se mi líbí nejvíc, ten zbytek mi přijde, jako bych ho už někdy četla. Čímž ale nechci říct, že by se nelíbily ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pramen naděje. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Otazníky.
Předchozí dílo autora : Voňavá.
