![]() ![]() ![]() ![]() |
Přemýšlela jsem o hodně věcech,
Ale nejzajímavější si byl asi ty.
Duše se odpoutává od těla
A potkávám ji jen když potkám tebe.
(I know, how I feel when I’m around you)
Připomínáš mi, že neexistuje zklamání
- Ne s tebou –
A rozmazluješ mě svou slušností
- Protože takových je málo –
(Ale je to jen mnou?)
Jsem tvou zápornou stránkou,
Tvým rozptýlením
- Jak sám říkáš –
(Ale je to dobře?)
Nevím, co bude dál
(chci toho víc a víc)
Jsi jako heroin
A já jsem Kurt Cobain
A čekám až si dám zlatou dávku
Nebo se zastřelím
(A poslední obrázek, který si uchovám
bude úsměv tvých očí,
protože ten mi bude vždycky chybět)
It’s Better burn than fade away
Ale nejzajímavější si byl asi ty.
Duše se odpoutává od těla
A potkávám ji jen když potkám tebe.
(I know, how I feel when I’m around you)
Připomínáš mi, že neexistuje zklamání
- Ne s tebou –
A rozmazluješ mě svou slušností
- Protože takových je málo –
(Ale je to jen mnou?)
Jsem tvou zápornou stránkou,
Tvým rozptýlením
- Jak sám říkáš –
(Ale je to dobře?)
Nevím, co bude dál
(chci toho víc a víc)
Jsi jako heroin
A já jsem Kurt Cobain
A čekám až si dám zlatou dávku
Nebo se zastřelím
(A poslední obrázek, který si uchovám
bude úsměv tvých očí,
protože ten mi bude vždycky chybět)
It’s Better burn than fade away

Elisabett2
Mě se to teda hodně páčí:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Moje závislost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Žijeme jen jednou
Předchozí dílo autora : But nothing else matters
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)