20.10.2010 0 1743(11) 0 |
Neklid
Bojím se, nemám stání,
usínám až za svítání.
Vkrádá se mi do mysli,
podivný neklid.
Mám zaječí úmysly,
když vidím davy, lid.
Myšlenka mě provází,
kamkoli jen vstoupím.
Na Tebe mé zlato ryzí,
v řece pochybností se topím.
Bojím se říct: „Miluji Tě“,
jen tak beze studu.
Proč ta síla spaluje mě,
ale v srdci mám touhu?
Bojím se, nemám stání,
usínám až za svítání.
Vkrádá se mi do mysli,
podivný neklid.
Mám zaječí úmysly,
když vidím davy, lid.
Myšlenka mě provází,
kamkoli jen vstoupím.
Na Tebe mé zlato ryzí,
v řece pochybností se topím.
Bojím se říct: „Miluji Tě“,
jen tak beze studu.
Proč ta síla spaluje mě,
ale v srdci mám touhu?
Ze sbírky: Mé Múze
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neklid : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Akvarely
Předchozí dílo autora : Muž a Kolhajma