 22.09.2010 0 1269(11) 0 |
Jezdím bez lístku
tvojí trasou
tvojí trasou
neexistující trasou stavebního podniku
ta vyhloubená, víš kdy?
Tehdy později.
krátce, v den,
kdy už budu na tom místě -
víš kde?
tam
možná to bude jen na podlaze
a možná to bude na podlaze pod podlahou
víš, tam -
pod zemí
pod studenou zemí, kde skončíme oba a jednou
jednou, víš, možná někdy
nebudou mezi náma vakua a tmy a noci a nekonečný rozhovory který
nesmím slyšet.
a každý den
ne – lhala bych, dnes mě to napadlo
nesla jsem cizí dopisy ze schránky a napadlo mě
proč jen musím být
šílená
proč ne vy, proč já
musím být šílená a proč mě nikdo nenaučil
jak na ně nekřičet
jak nekřičet na ně a na ty ve mně
co bývají stokrát horší
a trhají látku zevnitř mých kapes a žeber a podprsenek
vrstev kůže a brodí se ve mně čímkoli
co mají po ruce
s těmi na které koukám na trase C
když se mi třesou ruce
když jsem cítit cigaretovým kouřem
a vínem, které jsem pila
sama
nebo s někým jiným, ale pořád sama
jste mi líto světy já vás nechápu
proč vás nechápu?
proč jenom musím být?
já
ten blázen
proč ne někdo jiný
proč jsem to já kdo si zarývá
měsíčky nehtů do dlaně jen aby zastavil
klepání
tvojí trasou
tvojí trasou
neexistující trasou stavebního podniku
ta vyhloubená, víš kdy?
Tehdy později.
krátce, v den,
kdy už budu na tom místě -
víš kde?
tam
možná to bude jen na podlaze
a možná to bude na podlaze pod podlahou
víš, tam -
pod zemí
pod studenou zemí, kde skončíme oba a jednou
jednou, víš, možná někdy
nebudou mezi náma vakua a tmy a noci a nekonečný rozhovory který
nesmím slyšet.
a každý den
ne – lhala bych, dnes mě to napadlo
nesla jsem cizí dopisy ze schránky a napadlo mě
proč jen musím být
šílená
proč ne vy, proč já
musím být šílená a proč mě nikdo nenaučil
jak na ně nekřičet
jak nekřičet na ně a na ty ve mně
co bývají stokrát horší
a trhají látku zevnitř mých kapes a žeber a podprsenek
vrstev kůže a brodí se ve mně čímkoli
co mají po ruce
s těmi na které koukám na trase C
když se mi třesou ruce
když jsem cítit cigaretovým kouřem
a vínem, které jsem pila
sama
nebo s někým jiným, ale pořád sama
jste mi líto světy já vás nechápu
proč vás nechápu?
proč jenom musím být?
já
ten blázen
proč ne někdo jiný
proč jsem to já kdo si zarývá
měsíčky nehtů do dlaně jen aby zastavil
klepání
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stíny stínů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : skvostné výčitky svědomí
Předchozí dílo autora : Daleko pryč
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amatér [17], Ivka [17], Denča [15], Lior Thane [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
