|
Minulost- jakoby mi nedala spát a hlásila se o slovo každym dnem, hlasitěji a s čím dál větší silou... ale ono to zas přejde...
|
nezapomeň na úsměv
mohl by tě prozradit
a šedý nebe by ti
spadlo na hlavu
jak vratká skříň
plná vzpomínek
-tvý nejtemnější tajemství
--tak moc ubližuje
oči
-ty oči!
oslepni - moc mluví
škoda jen, že až
se naučí křičet
nikdo je už
neuslyší
mohl by tě prozradit
a šedý nebe by ti
spadlo na hlavu
jak vratká skříň
plná vzpomínek
-tvý nejtemnější tajemství
--tak moc ubližuje
oči
-ty oči!
oslepni - moc mluví
škoda jen, že až
se naučí křičet
nikdo je už
neuslyší
Nezapomeň na úsměv : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : S hudbou v kalužích...
Předchozí dílo autora : S ubývajícím světem...

