|
... protože jsi mi to už vysvětlil, že? Tím svým způsobem tak hrozně filozofickým a zamotaným... takže ani nevím, jestli to bylo odmítnuní, nebo co... Tvoje pojetí lásky a přátelství je tak podobný, že nejsem jediná, kdo se v tom ztrácí...
 13.08.2010 3 1379(21) 0 |
jak ztracený život
bez duše
bez odvahy a rozvahy
přiznat, že tě mám ráda
a že to tak bolí
jak krásný to bylo
vzpomínky
-taky nějaký mám
mi jsou teď k ničemu
bez tebe
když vím, že jsi u jiné
třeba to vyjde!
nechci být ta druhá
promiň
já nechtěla
vpadnout ti do života
ani nevím jestli jsem něco změnila
zničila?
jenže jak teď mám
dokázat tančit
když nejsi semnou
s prokřehlými prsty
se probírám rosou
a píšu zapomenutá slova
v mnou přeplněným
pokoji
chybí mi tvá vůně
tvůj úsměv
tvoje přednášený básničky
tvoje přítomnost
je to tak těžký?
vzdát se jí
když ke mně taky něco
cítíš
vím, jak to je silný
protože s tím žiju
a vím jak ti je úzko!
protože to samý mi nedá spát
vím, jak se bojíš za mnou přijet
protože vím, jak je těžký se loučit
navždycky
a nebo nikdy
-ale já se už bojím věřit
v pohádky-
bez duše
bez odvahy a rozvahy
přiznat, že tě mám ráda
a že to tak bolí
jak krásný to bylo
vzpomínky
-taky nějaký mám
mi jsou teď k ničemu
bez tebe
když vím, že jsi u jiné
třeba to vyjde!
nechci být ta druhá
promiň
já nechtěla
vpadnout ti do života
ani nevím jestli jsem něco změnila
zničila?
jenže jak teď mám
dokázat tančit
když nejsi semnou
s prokřehlými prsty
se probírám rosou
a píšu zapomenutá slova
v mnou přeplněným
pokoji
chybí mi tvá vůně
tvůj úsměv
tvoje přednášený básničky
tvoje přítomnost
je to tak těžký?
vzdát se jí
když ke mně taky něco
cítíš
vím, jak to je silný
protože s tím žiju
a vím jak ti je úzko!
protože to samý mi nedá spát
vím, jak se bojíš za mnou přijet
protože vím, jak je těžký se loučit
navždycky
a nebo nikdy
-ale já se už bojím věřit
v pohádky-
14.08.2010 - 00:44přidávám se do klubu (bohužel) znalých...obdivuju, že jsi to uveřejnila, já bych to asi nedokázala...ne, že by to bylo špatný - tímto směrem jsem nemyslela, ale je to hrozně osobní...drž se ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Já vím... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vždycky už jen s úsměvem...
Předchozí dílo autora : Teď už jen stačí...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
