Já vím...

jak ztracený život
bez duše
bez odvahy a rozvahy
přiznat, že tě mám ráda


a že to tak bolí
jak krásný to bylo
vzpomínky
      -taky nějaký mám

mi jsou teď k ničemu
bez tebe
když vím, že jsi u jiné


třeba to vyjde!
nechci být ta druhá

promiň
já nechtěla
vpadnout ti do života
ani nevím jestli jsem něco změnila
zničila?

jenže jak teď mám

dokázat tančit
když nejsi semnou
s prokřehlými prsty
se probírám rosou

a píšu zapomenutá slova
v mnou přeplněným
pokoji

chybí mi tvá vůně
tvůj úsměv
tvoje přednášený básničky
tvoje přítomnost

je to tak těžký?
      vzdát se jí
když ke mně taky něco
      cítíš

vím, jak to je silný
protože s tím žiju
a vím jak ti je úzko!
protože to samý mi nedá spát

vím, jak se bojíš za mnou přijet
protože vím, jak je těžký se loučit
navždycky

a nebo nikdy
-ale já se už bojím věřit
v pohádky-