Pověst o krásném místě...
přidáno 11.07.2010
hodnoceno 1
čteno 1772(11)
posláno 0
V dobách tak dávných, že si to ani neumíte představit, žila na jednom kopci nad řekou Sázavou rodina obrů.
Starý obr, vysoký jak tři vzrostlé borovice s hlasem tak silným, že padaly šišky ze stromů, se jmenoval Peper. Jeho žena, jen o málo menší, zato však pořádně široká a jejich syn, kterému říkali Peperek. Bydleli v chatrči postavené z mohutných balvanů, až na samém vrcholu kopce.
Peper vždy ráno sešel do údolí sehnat něco k snědku, jeho žena pak potravu ledabyle upravila a po jídle staří obři už jen pospávali.
Peperek se nudil a prosil otce: „Pojď se mnou na procházku.“ Ale Peper ho odbýval: „Jestli je ti dlouhá chvíle, běž děsit zvěř nebo lidské bytosti do údolí.“
Peperek šel tedy za mámou: „Prosím tě pojď si se mnou hrát.“ „Nech mě
být, odpočívám. Raději se hezky najez a lehni si, abys rychleji rostl a všichni se tě báli.“
„Ale já nechci aby se mě báli, protože nechci být stále sám,“ odpovídal osamělý obřík.
Scházel dolů do údolí a zkoušel se přiblížit k lidem i zvěři. Všichni ale prchali, jen ho uviděli nebo ucítili. Peperek byl smutný a často plakal. „Nač být obr. Když nemám nikoho s kým bych si hrál a povídal. Při svých toulkách došel až k jezírku na druhé straně kopce a napadlo ho, že by se mohl osvěžit. Opatrně sestupoval do chladné vody a vtom si všiml hejna rybek. Jen ale udělal rychlejší pohyb, rybky se rozprchly. Zůstal zase nehybně stát a rybky zvědavě připlouvali až k němu. Byly tak krásné, třpytily se ve slunci jak hvězdy. Peperek pak často chodil k jezírku a hrál si s nimi
V noci když nemohl spát vzhlížel skulinou ve stropě ke hvězdám a obdivoval se jim. Je jich tolik, žádná z nich se nikdy nemůže cítit sama jako on. Připomínaly mu stříbrné rybky
Jednou se ale ráno probudil, nebe bylo zatažené a hodně pršelo. Trvalo to několik dní. Peperek nemohl k jezírku za rybkami a v noci se neukázala ani jedna hvězda. Bylo mu smutno a měl strach, že se hvězdy už nikdy neukáží. Pak ho napadlo, že se mohly ztratit i rybky. Potichu se vyplížil z chatrče, aby nevzbudil rodiče a potmě se vydal k jezeru. Klopýtal přes kořeny, bál se zvuků kolem, ale chtěl vidět svoje kamarády-rybky. Jezírko bylo v bezměsíčné noci tmavé a na hladině nebyla vidět ani vlnka. Peperek vstoupil do černé vody a namáhal oči, aby zahlédl alespoň jednu rybku. Copak se taky ztratily? Je už zase úplně sám? Pak se protrhla mračna a ukázalo se kousek nebe s měsícem. V tu chvíli se zaleskly ve vodě tělíčka stříbrných rybek. Rozradostněný obřík zapomněl na opatrnost a udělal několik kroků napřed. Jezero bylo ale hluboké a plavat neuměl. Voda se nad ním zavřela a schovala ho ve své náruči. Jen dvě rybky kroužily u místa kde se ponořil. Měsíc, který to viděl, slitoval se nad osudem rybek a obříka. Věděl, že na zemi spolu být nemohou. Ryby nemohou žít bez vody a obřík bez vzduchu. Vzal je tedy k sobě na oblohu a lidi od té doby mohou vidět souhvězdí ryb. Ale možná ani neví, že v místě, kde se obě rybky dotýkají ocasy, jsou dvě hvězdy vlastně obříkovy šťastné oči.
Když se ráno staří obři probudili, začali shánět Peperka. Stopy v rozmoklé zemi je dovedly až k jezeru. Pozdě Peper a jeho žena naříkali a litovali že si na svého syna nikdy neudělali čas. Rozbořili na kopci svoji chatrč a odešli jinam. Lidé v údolí si oddechli a jenom kamení na vrchu a jméno Peperek jim připomíná příběh až do dnešních dní.
Až budete mít čas, přijeďte k nám na Vysočinu. Nedaleko Žďáru nad Sázavou najdete vrch Peperek i jezírko Vápenici. A jestli vám o nich někdo bude říkat úplně jinou pověst, tak mu nevěřte, já vím docela určitě, že jméno kopci dali obři.

přidáno 29.03.2014 - 23:03
Ta pohádka nebo spíš pověst , se mi líbí. Místo, které je opředeno nějakou pověstí, je zajímavější, lidé si více pamatují. Napsané je to vtipně a zajímavě.Je tam i poučení.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O Peperku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Léta páně 2500...
Předchozí dílo autora : Pro moji vílu...

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
bazi, Psavec
» nováčci
HomecomingQueen
» narozeniny
Stavitel mostu přes Rubikon [13], Oky [9], Kersty [8], Maneo [8], Můra Lukáš [7], tomiho82 [6], Dodola [4]
» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :
děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku