Břinkot a řev a trochu ticha v duši...vykřičený krk a utahané uši...a večer zase chlad a deka ze samoty...a jediná vzhůru broukám si své noty...

Tento slint asi milostiví kritici nepřekousnou, ale zkusíme to.

!!!!!!!!!

Rozhodla jsem se, že si zde začnu vést něco jako noční deník. Ty noci, kdy nebudu moct spát a bude mě něco tížit, si tady budu vylévat srdíčko dost možná tím nejnechutnějším způsobem, který hodně lidí odsuzuje, takže ten, koho se to týká, ať radši nekomentuje, jde jen o moje pocity a myšlenky. Umělecká hodnota není prioritou.

foto mé... z loňského tábora... lehce rozmázlé :)

...

;)...tak a je tu další čmáranice...tentokráte vodovkama a tuží...vypadá to jednoduše...ale zabralo mi to několik hodin...;-D... abstrakní vyjádření hledání společné cesty...nejprve musí vykročit každý sám...*

.

jeden starší text, slaďák ...

nestojí za nic. prostě... fakt ztrácím vládu sama nad sebou... ... ale ten kluk ... on se na mě usmál ... a byl jako ty... hřálo to... a mně vytryskly slzy ...

trochu ufňukanej zápisek... /nechci bejt nána!!!/

zpověď

Jedna úžasná básnířka mi říká ,,sedmikrásko" ... je to pro ni...

Jedno ráno... v Praze... druhý ve Švédský vesničce ,,Jolana cosicosi"...

... i když si to asi nikdy nepřečteš...

...

......nadhernej pocit