Břinkot a řev a trochu ticha v duši...vykřičený krk a utahané uši...a večer zase chlad a deka ze samoty...a jediná vzhůru broukám si své noty...
přidáno 12.07.2008
komentářů1
čteno1994(11)
Jsi moje melodie večerního rána
a den, ve kterém nezůstávám sama...

Jsi pohlazení, co mi hladí mysl
a hříčka, která jen mě dává smysl...

Jsi radost, co mi dneska svítí v hlavě
štěstí, které blýskává se plavě...

jsi...daleko.
přidáno 13.07.2008 - 14:39
Daleko daleko daleko daleko. Ale vzdálilo se z blízkosti, což? A jestli někdy bylo blízko, není to tak špatné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stýskání... : trvalý odkaz

Následující deník autora : Š O o k K
Předchozí deník autora : ...

» narozeniny
spivanka [17], Kosa [11], Pravda vítězí [9], none [8]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Severak :
Programátor, obdivovatel veřejné dopravy. Mívá (pro mě) krásné, zajímavé a netradiční nápady. Nebojí se experimentů, občas vystavuje i záměrně nedopsaná díla. Dobře se mi čte.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming