Břinkot a řev a trochu ticha v duši...vykřičený krk a utahané uši...a večer zase chlad a deka ze samoty...a jediná vzhůru broukám si své noty...
 12.07.2008
 1
 2024(11)
Jsi moje melodie večerního rána
a den, ve kterém nezůstávám sama...

Jsi pohlazení, co mi hladí mysl
a hříčka, která jen mě dává smysl...

Jsi radost, co mi dneska svítí v hlavě
štěstí, které blýskává se plavě...

jsi...daleko.
 13.07.2008 14:39
Daleko daleko daleko daleko. Ale vzdálilo se z blízkosti, což? A jestli někdy bylo blízko, není to tak špatné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.