nic co by se dalo číst

jazz fest byl skvělej. byla jsem tam s lidma, co mám ráda a dělala věci, co mě baví. bylo to úžasný. s bráchou jsme pak koukali do dvou na saw II. a III. taky jsme jedli meloun, hráli si s kočkama, poslouchali hudbu ... zase cítim, jak skvělej vztah máme a jak sem za něj ráda. je to někdo, kdo mě dokáže vytáhnout ze dna sraček a zase naučit žít. o to víc mě štve, jak se dokázal tenhle skvěle začatej víkend proměnit. otec má narozeniny. přijela babička a děda. bylo to tak zoufalý. nenávidim to, nemůžu cítit tu povrchnost...tu realitu, že všichni jsou strašně fajn, ale jakmile by se něco stalo, nedělali by s tim absolutně nic...

táta mi nevěří, neví o mě nic...ty mi věříš mami, že jo? prosím řekni že jo, potřebuju to slyšet...