:-)

jak to dopadlo s ukradenými díly...

tak nějak tak, lze číst tak i onak, třeba po velkých písmenech

další hrátky s češtinou. Taky, co jiného lze ode mne čekat, že?

Znáte ten pocit, když stojíte v místnosti plné lidí a jste stejně sami? Dělí vás totiž mříže vaší vlastní klícky s krásným, tepaným zámečkem. Stojíte tam, ruce zaťaté na těch zatracenejch mřížích, třesete jimi, křičíte, až vám hlasivky pomalu, ale jistě dávají sbohem a kolem je klidná pohoda a zpívají se koledy...

Prostě a jednoduše.... a taky trochu zmateně

Uslyšíte tu melodii?

jasně jasně jasně.....řeči.....keci.....ale tohle fakt nejsou :D

Dalsia vykopavka zo ZS, cca 6.rocnik, neupravovany prvy draft

pokus o překlad písničky, chtěla jsem, aby to bylo trochu rytmický, ale moc se mi to asi nepovedlo.. přeci jen originál je melodičtější... no můžete porovnat sami :-)

ach, kdo pomůže

Někomu to tak asi připadat nebude, ale pro mě je tohle zátiším:-)

K téhle básni mne inspirovala jedna báseň na literu...

písnička... to my mysterious american suicidal guitar alterego

...pomaly a bezstarostne...

Running up that hill

Jacques Prévert - Vojákovo volno (Zbožňuji ji... Asi proto, jak vznikla...)

..nějak se mi vrací spoustu myšlenek na věc, na kterou už nechci myslet a nesmím myslet. Prostě ne. Potřeba se vypsat mě náhle přepadla... jen nevím jestli se to dá číst.

Lži.