|
Každý dnes chce působit v pohodě.
Nikdo nechce tlačit na city, nikdo nechce vypadat zoufale. Jenže mezi zprávami, večerním psaním a nenápadným flirtováním někdy vznikne něco, co jeden člověk bere vážněji než druhý. A právě tam začíná prostor mezi nadějí a realitou.
 19.05.2026 3 55(2) |
Všichni chtějí být „jen v pohodě“
Dnešní flirt je zvláštní věc.
Nikdo nic nechce moc vážně. Nikdo nechce tlačit. Nikdo nechce vypadat zoufale.
A tak všichni chodí kolem sebe jak lidi na zamrzlém rybníku.
Opatrně. Pomalu. S úsměvem.
„Vždyť jsme jen v pohodě.“
Jenže problém je, že někdo je „jen v pohodě“ a druhý mezitím v noci přemýšlí, jestli to celé něco znamená.
Dřív jsem si myslel, že když si s tebou ženská píše každý den, něco v tom být musí.
Dneska už vím, že dnešní svět umí vyrábět falešnou blízkost ve velkém.
Ráno meme. Odpoledne hlasovka. Večer: „Jak ses měl? ????“
A člověk si začne zvykat, že tam někdo je.
Jenže zvyk není vztah.
Tohle je možná nejkrutější věc dnešní doby: můžeš být někomu emocionálně strašně blízko… a přitom pro něj pořád nebýt volba.
Pak sedíš v kuchyni, mobil vedle hrnku, a říkáš si: „Kdy přesně jsem si začal myslet, že tohle někam vede?“
A odpověď většinou nepřijde.
Protože ono to často nikam nevedlo.
Jen to bylo hezké. Na chvíli.
A možná právě proto se toho člověk drží tak dlouho.
Dnešní flirt je zvláštní věc.
Nikdo nic nechce moc vážně. Nikdo nechce tlačit. Nikdo nechce vypadat zoufale.
A tak všichni chodí kolem sebe jak lidi na zamrzlém rybníku.
Opatrně. Pomalu. S úsměvem.
„Vždyť jsme jen v pohodě.“
Jenže problém je, že někdo je „jen v pohodě“ a druhý mezitím v noci přemýšlí, jestli to celé něco znamená.
Dřív jsem si myslel, že když si s tebou ženská píše každý den, něco v tom být musí.
Dneska už vím, že dnešní svět umí vyrábět falešnou blízkost ve velkém.
Ráno meme. Odpoledne hlasovka. Večer: „Jak ses měl? ????“
A člověk si začne zvykat, že tam někdo je.
Jenže zvyk není vztah.
Tohle je možná nejkrutější věc dnešní doby: můžeš být někomu emocionálně strašně blízko… a přitom pro něj pořád nebýt volba.
Pak sedíš v kuchyni, mobil vedle hrnku, a říkáš si: „Kdy přesně jsem si začal myslet, že tohle někam vede?“
A odpověď většinou nepřijde.
Protože ono to často nikam nevedlo.
Jen to bylo hezké. Na chvíli.
A možná právě proto se toho člověk drží tak dlouho.
21.05.2026 - 15:33Prosím tě, copak psaní...Někteří spolu i mrdají a nemyslí to vážně. Smaž ji a zablokuj, jestli tě to udržuje v nějaké plané naději.
21.05.2026 - 11:47Singularis: Lidské životy jsou samy o sobě nepředvídatelné ... Někdy přijde situace o které ani netušíme že existuje či se může stát... A tom jsou naše životy a osudy zvláštní krásné a zajímavé ...
21.05.2026 - 05:26To je mezilidská situace, která mi připadne zvláštní a zajímavá. Nikdy by mě nenapadlo, že vážný vztah může vyrůst z „flirtu“, já bych očekával/a, že je to něco, co musí oba od počátku chtít a smyslem zdržování je toho druhého poznat, sblížit se a posoudit se.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Všichni chtějí být „jen v pohodě“ : trvalý odkaz
Následující deník autora : Pád do ticha
Předchozí deník autora : Další kus. Tentokrát z práce
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Rony [17], Adéla [15], sqeerukl [14], Ingo [14], máni brzková [13], filliu [12], MaPi [12], TenNovej [12], Pigi [10], Ho visto cadere una stella [3]» řekli o sobě
Singularis řekla o ThePočly :Přemýšlí o věcech, které se jí dějí, a záleží jí na nich. Její úvahy často mají hloubku a opravdu stojí za to si je přečíst a popřemýšlet o nich.
