Houby s octem
![]() ![]() ![]() |
Věnováno sobě sama k překonání magické hranice. První verš je půjčený (vyjma toho jména) od mého oblíbeného Tu Fu. Jestli to budeš číst, tak se Ti tímto omlouvám...
![]() ![]() ![]() |
je ústřední téma našeho českorajského festivalu Žena, růže (pro starší účastníky nůše), píseň, Kost (tím je myšlen náš kultovní hrad nikoli expresivní výraz pro pohlednou ženu)
![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() |
Myslím tu muziku....
![]() ![]() ![]() |
...taková píseň-modlitba...
![]() ![]() ![]() |
Nóna na zadaná slova: telefon vůl ruka hlas tělo.
![]() ![]() ![]() |
Ještě jeden pokus na zadaná slova: SLZA NŮŽ PRACH KÁMEN SMÍCH.
![]() ![]() ![]() |
Veršotepárna - duodecima na slova oheň kocovina duše víno chlap.
(Forma : ABBA ACCD DEED)
![]() ![]() ![]() |
{Jaromír Nohavica}
![]() ![]() ![]() |
{JAR}
![]() ![]() ![]() |
Trochu předčasnou radost z příjemného ochlazení vystřídal opět teror tropického dne...
![]() ![]() ![]() |
Moje první video - koláž z výroků z prvních sedmnácti epizod seriálu Ester Krejčí v průběhu času.
![]() ![]() ![]() |
Lakomcův dotaz v chatu ohledně jeho rozepsaného dílka mi připomněl vlastní úlet na podobné téma...
![]() ![]() ![]() |
Kdybych si měl vybrat jediné umělecké dílo, které dokonale vystihuje podzimní atmosféru, neváhal bych. Byla ba to níže uvedená báseň Paula Verlaina Podzimní píseň, kterou jsem si zde dovolil pro zajímavost uvést v originále a v mnoha českých překladech. První je můj neoblíbenější a poslední je můj.
![]() ![]() ![]() |
Inspirováno sonetem JC seniora...
![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Tyrkenit [17], dengu [4], Vanessa J. [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)