... --- ...
 13.02.2015
 4
 898(4)

SOS volám k nebesům,
ač nevím, proč to dělám,
já vale dal jsem krásným snům,
a závidím med včelám

i něžná křídla motýlům,
skřivánku jeho hlas,
nitro mé je teď smutný dům
a rychle plyne čas...

Topím se v moři poznání,
že vše je jiné arci,
jen duše ještě vskrytu sní,
jak činívají starci,

jimž život tiše uplynul
a čelí teď poznání,
že součtem je jen řada nul,
a hrana již vyzvání..
 01.03.2015 18:45
Lenča: Ano! A štěstím bývá zván fakt, když je těch dnů - blbců pouze mizivé množství...:-)))
Děkuju za příspěvek do diskuze. Je zajímavé, že Tys četla mne a já zase zrovna padl na další pokračování Tvého románu...:-P
 01.03.2015 18:25
Jasně, každý máme své dny (blbce apod.). Taky nejsem pořád nad věcí, občas na mě padne splín, až se divím, kde se to zvalo. "Asi nějaká špatná konstelace," si říkám :D Normálka. O to víc si pak cením té hezčí stránky života.
 01.03.2015 16:36
Lenča: A to mi říkáš právě Ty, se všemi svými proměnami? I muži mají své dny a když jsou na ně sami, pak vznikají i takovéhle výkřiky, ostatně sám přiznávám, že nevím, proč to dělám...:-(
Děkuju za milá slova i za to, že mi tak věříš! :-)))
 15.02.2015 14:50
Tak to Ti nevěřím - ty vale krásným snům :D Zrovna o Tobě vím, že víš, že stále je o čem snít a kam jít. Ať si hrana zvoní, jak chce .)
Krásná báseň :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.