Jak to s tyma Muničák brothers bylo No.3

Bylo kolem poledne, největší žár. Tráva okolo nás byla tak vysoká, že jsme na sebe ani neviděli. Ostrůvky vzrůstajících smrků nám taky moc nepřidávaly, ale co... Najednou jsme zaslechli pekelnej rachot motoru. Utíkali jsme nahoru k cestě a už jsme viděli našeho šerifa, řečenýho Dluhán. Pomalinku projížděl kolem nás a křičel: ,,Tak co kucí, jak to de? mně ten krám nejde zastavit. Pošlu vám posilu..." a byl v trapu.

Druhej den v sedm hodin ráno začalo lít jak z konve. Proudy vody jakoby dostávaly pádem do údolí ještě větší sílu a bičovaly nás po zádech až hrůza. Rukavice byly jak z bláta a těžký kožený boty zvaný ,,lentilky" taky už pobraly nejeden litr. Šli jsme se schovat do budovy, kde jsme se zabydleli. Tam už čekala promáčená posila - pan P., kterej, když se dal do práce, kosil svou mašinou všechno kolem sebe.

,,Budou hřibky" povídá. Saly na to, že ještě žádnej neviděl. Pan P. - byl to mimochodem první normální člověk, kterýho jsme tam potkali a svým vzhledem Alana Aldy, hlavního aktéra seriálu MASH, jen podtrhával svou osobnost- se usmál a povídá: ,,No jó, chlapi se mě už ptali, proč nenosim hřibky. Seru na hřibky! Kdyby rači rostly řízky..."