|
To my mysterious american suicidal guitar alterego.
|
Venku pršelo
Čekala jsem tě na každém kroku
Kapky se skládaly na polštář
jako puzzle /už nikdy ne správně/
Prošla jsem skrz
/Vlasy rostou příliš tiše
než abychom se slyšeli/
Několik centimetrů šepotu
zaniká ve spěchu okolí
/i já odvracím pohled
tak kdo z nás utíká!?/
Čekala jsem tě na každém kroku
Kapky se skládaly na polštář
jako puzzle /už nikdy ne správně/
Prošla jsem skrz
/Vlasy rostou příliš tiše
než abychom se slyšeli/
Několik centimetrů šepotu
zaniká ve spěchu okolí
/i já odvracím pohled
tak kdo z nás utíká!?/
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Několik centimetrů šepotu : trvalý odkaz
Následující deník autora : Na přelomu dvou let
Předchozí deník autora : Stíny
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amy.mousse [18], Marthani [15], MysHack [13], senpai [13], problafak123 [8], Monsealla [7], Žrec ze zeleného lesa [1]» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.

