|
To my mysterious american suicidal guitar alterego.
 22.12.2008 1 1234(8) |
Venku pršelo
Čekala jsem tě na každém kroku
Kapky se skládaly na polštář
jako puzzle /už nikdy ne správně/
Prošla jsem skrz
/Vlasy rostou příliš tiše
než abychom se slyšeli/
Několik centimetrů šepotu
zaniká ve spěchu okolí
/i já odvracím pohled
tak kdo z nás utíká!?/
Čekala jsem tě na každém kroku
Kapky se skládaly na polštář
jako puzzle /už nikdy ne správně/
Prošla jsem skrz
/Vlasy rostou příliš tiše
než abychom se slyšeli/
Několik centimetrů šepotu
zaniká ve spěchu okolí
/i já odvracím pohled
tak kdo z nás utíká!?/
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Několik centimetrů šepotu : trvalý odkaz
Následující deník autora : Na přelomu dvou let
Předchozí deník autora : Stíny
