To my mysterious american suicidal guitar alterego.
22.12.2008 1 916(8) |
Venku pršelo
Čekala jsem tě na každém kroku
Kapky se skládaly na polštář
jako puzzle /už nikdy ne správně/
Prošla jsem skrz
/Vlasy rostou příliš tiše
než abychom se slyšeli/
Několik centimetrů šepotu
zaniká ve spěchu okolí
/i já odvracím pohled
tak kdo z nás utíká!?/
Čekala jsem tě na každém kroku
Kapky se skládaly na polštář
jako puzzle /už nikdy ne správně/
Prošla jsem skrz
/Vlasy rostou příliš tiše
než abychom se slyšeli/
Několik centimetrů šepotu
zaniká ve spěchu okolí
/i já odvracím pohled
tak kdo z nás utíká!?/
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Několik centimetrů šepotu : trvalý odkaz
Následující deník autora : Na přelomu dvou let
Předchozí deník autora : Stíny
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Dandik» narozeniny
Claire [15], raDan [10], Zdenička [10], darknessBara [9], KristynaKlimova [9], NoName [6], LudvíkRoiSoleil [3], Romuska777 [1]» řekli o sobě
Severka řekla o prostějanek :Janinka ;) skvělá kamarádka, básnířka, měsíček...mé černé svědomí...se kterým jsem zažila spoustu legrace...děkuji ti za to že jsi...;) šálilálilááááá....