To my mysterious american suicidal guitar alterego...
10.06.2008 2 1390(12) |
Chtěla jsem předběhnout tvůj stín
jenže večery přicházejí v nárazových vlnách
a jednou za čas se vždycky ukáže
/když se stíny prodlužují a
já mám slunce v zádech/
že tvůj stín je ve skutečnosti můj
A tak si šlapu po nohách
a natahuju ruce k tobě
/ale zase kousek chybí jako pokaždé/
Jdu domů a vzduch se pohupuje
/jsi nestabilní prvek/
Napadá mě
že Země je možná vážně plocha
ale nenesou ji ani želvy ani sloni
SVĚT TOTIŽ STOJÍ NA TOBĚ
jenže večery přicházejí v nárazových vlnách
a jednou za čas se vždycky ukáže
/když se stíny prodlužují a
já mám slunce v zádech/
že tvůj stín je ve skutečnosti můj
A tak si šlapu po nohách
a natahuju ruce k tobě
/ale zase kousek chybí jako pokaždé/
Jdu domů a vzduch se pohupuje
/jsi nestabilní prvek/
Napadá mě
že Země je možná vážně plocha
ale nenesou ji ani želvy ani sloni
SVĚT TOTIŽ STOJÍ NA TOBĚ
Stíny : trvalý odkaz
Následující deník autora : Několik centimetrů šepotu
Předchozí deník autora : Na konečné
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Dandik» narozeniny
Claire [15], raDan [10], Zdenička [10], darknessBara [9], KristynaKlimova [9], NoName [6], LudvíkRoiSoleil [3], Romuska777 [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?