|
To my mysterious american suicidal guitar alterego...
 10.06.2008 2 1748(12) |
Chtěla jsem předběhnout tvůj stín
jenže večery přicházejí v nárazových vlnách
a jednou za čas se vždycky ukáže
/když se stíny prodlužují a
já mám slunce v zádech/
že tvůj stín je ve skutečnosti můj
A tak si šlapu po nohách
a natahuju ruce k tobě
/ale zase kousek chybí jako pokaždé/
Jdu domů a vzduch se pohupuje
/jsi nestabilní prvek/
Napadá mě
že Země je možná vážně plocha
ale nenesou ji ani želvy ani sloni
SVĚT TOTIŽ STOJÍ NA TOBĚ
jenže večery přicházejí v nárazových vlnách
a jednou za čas se vždycky ukáže
/když se stíny prodlužují a
já mám slunce v zádech/
že tvůj stín je ve skutečnosti můj
A tak si šlapu po nohách
a natahuju ruce k tobě
/ale zase kousek chybí jako pokaždé/
Jdu domů a vzduch se pohupuje
/jsi nestabilní prvek/
Napadá mě
že Země je možná vážně plocha
ale nenesou ji ani želvy ani sloni
SVĚT TOTIŽ STOJÍ NA TOBĚ
Stíny : trvalý odkaz
Následující deník autora : Několik centimetrů šepotu
Předchozí deník autora : Na konečné
