The Já and all the others, přepsáno 6. ledna 2026 (první básnička roku 2026)
přidáno 31.07.2025
komentářů1
čteno213(2)
Jedu ranním autobusem.
Sedím vedle kluka, co jede zřejmě na zkoušku
- černý oblek kravata, hezký kluk.
kolem sedí … asi holky, nevím. Já to už dneska nepoznám.
Scvrkly se do symbolu člověka s dírou mezi nohama.
A muži jsou jen skoby, na které se tyhle holky věší zavzdychat.
Autobus nespěchá, tlačí se městem jako střevem,
dýcháme. Na krk si dýcháme, na okna dýcháme, mlžíme,
třeme se koleny o obnažená zpocená stehna cizích lidí,
nemoci se šíří, přeskakují z jednoho na druhého,
dětem se točí hlava, neví ani, kde jsou, zda mají
vystoupit, jet dál, prostoupit duší kolektivu tohoto vozu.
Starý pán vleče své hříchy, temné z temných dob,
dob, která idealizuje vnoučatům – vleče své hříchy
ze dveří a dál až ke své jámě na hřbitov.
Na obzor leze něco jako zářící pomeranč.
Snad je to konečně jaderný hřib, na který všichni
čekáme už kolik generací! Á tak zas nic. Zatraceně.
přidáno 31.07.2025 - 14:49
Wake up ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Autobus : trvalý odkaz

Následující deník autora : Velký sněm
Předchozí deník autora : Španělská

» narozeniny
Caracol [18], nina [17], Dzany [17], GULI [15], RashaNaamah [14], Jakar [13], Nokturna [10], funebráci [9], utajená [1], baldcock [1], kuballist [1]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming