Básnička z archivu. Sepsaná na paměť prvního historického psaneckého srazu, který proběhl v Praze 19.5.2012. (Složeno o dva dny později.)
 12.08.2025
 0
 259(2)
Velmistři se sešli
u řádového stolu,
rozmlouvají plynně -
no, spíš velmistryně.

Bůh [LUKiO] sedí v rohu.
Na posvátnou jeho pleš
tluče batole a tam-tam duní.

Vprostřed stolu trůní
žena s ohněm ve vlasech [Taron]
s plamenným pohledem.
Naproti ní Bystrozraký [puero]
- plamenný má pohled taky.

Velmistryně vedle něho [Yana]
má na každém prstu
osud desatera pomatenců.

Mezi Bohem a ohnivou ženou
sedí žena dvojitá [Black.heart].
Své půvaby muži nenabídne.
Sapristi!

Naproti ní genius [Cvokhauz]
- děvče s hlavou plnou
zakuklených idejí.
Až odkuklí se,
budem žasnout.

Nad ní bdí matka sova.
V tomto rohu jsou Athény.

V čele stolu usedla
bubeníkova matka [LadyLoba]
s doprovodem.
Její náruč skýtá
příjemný stín.

Mezi ní a Bystrozrakým
Amélie z Montmartru [Lössenie Eruzel].
Na rty přikládá nápoj
s namíchaným smyslem
individua a lidstva.
Z pod brýlí ji hlídá
přítelkyně z domu dětí.

Naproti ní sedí žena,
jejímž otcem je vítr
a matkou světlo noci [Bodlinka]
Šeptá hlasem bytostným:

"Je to o nás:
o bozích a lidech,
o mrtvolách a těch,
co přijdou jednoho dne
a stanou se bohy taky."

První vstane od hostie
samotný pan Bystrozraký.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.