|
á la Vladimír Holan
 08.04.2025 1 175(1) |
O splynutí v jediném verši snít mi přej;
jak tak klopýtám o luční květy
za hněvivého útoku motýlů
ach, slabý zoufale tvé jméno sluji z úst
jako esenci spásy - kéž do dlaní
mé chmýří uložíš a skryješ
kdesi blíž k srdci,
kde netluče slavík,
leč láska sama
Zde v borůvčí ležím, hle - troska
uondán jarem, utlučen ptáků áriemi
zde poslední vteřiny vyhlížím své.
jak tak klopýtám o luční květy
za hněvivého útoku motýlů
ach, slabý zoufale tvé jméno sluji z úst
jako esenci spásy - kéž do dlaní
mé chmýří uložíš a skryješ
kdesi blíž k srdci,
kde netluče slavík,
leč láska sama
Zde v borůvčí ležím, hle - troska
uondán jarem, utlučen ptáků áriemi
zde poslední vteřiny vyhlížím své.
08.04.2025 - 11:16puero : poezie, která hovoří z hlubin, kde se střetává krásná pomíjivost jara s tíhou srdce. Obraz duše. Líbí, díky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tlukoty : trvalý odkaz
Následující deník autora : NCC 1701
Předchozí deník autora : Konec jízdy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
