Pocit bezpráví na YouTube

Video: Youtube mi demonetizoval kanál.

Sandra se tři roky snažila na YouTube vybudovat vzdělávací kanál a dařilo se jí to. Získala 40 tisíc odběratelů (dnes má 133 tisíc) a příležitost komunikovat se vzdělanými a zajímavými lidmi. Pak byl ale kanál, který založila, bez jakéhokoliv varování demonetizován.

To samo o sobě není katastrofa; jen jí přestaly chodit peníze za zobrazené reklamy, ztratila přístup k některým funkcím YouTube a YouTube zřejmě její videa přestalo propagovat, takže se jí do budoucna význě snížila šance oslovit další uživatele.

Úplně stejně (s chabým zdůvodněním) ale může být uživatel na YouTube i „zabanován“, takže videa, která tam nahrál, si budou žít vlastním životem, YouTube na nich bude vesele dál vydělávat, zatímco uživatel, který je tam vložil, se už na ně bude moci nanejvýš přijít podívat, ale ani komentář už k nim nenapíše! Další šokující věc byla, že v tomto případě to nemělo nic společného s autorským právem — zdůvodnění bylo „zavádějící ikony videí“ (což je sice zajímavé, ale v podstatě je to věc názoru a vkusu a nebyl jí prokázán žádný úmysl).

Takové chování YouTube nemusí vadit pasivním uživatelům, kteří se o nic nesnaží, a když jim YouTube zabanuje účet, tak si prostě založí nový, ale tvůrce jako Sandru, který se snaží vybudovat komunitu uživatelů kolem hodnotného obsahu, musí štvát, když pracuje „na cizím“; když nemá žádný nárok na uznání či propagaci výsledků své mnohaleté práce a někdo cizí, koho ani nezná, má právo jeho mnohaleté úsilí svévolně znehodnotit.

V USA v současnosti probíhá spor o to, zda by YouTube mělo být regulováno jako platforma, nebo jako vydavatel. Můj názor je takový, že by se YouTube mělo rozdělit — na platformu, která by ukládala a streamovala videa od jasně identifikovaných subjektů (firem a konkrétních fyzických osob) a vydavatele, který by podle vlastního uvážení umožňoval uživatelům internetu vkládat na platformu videa zdarma a jménem vydavatele a pak by taková videa propagoval, šířil prostřednictvím vlastní webové aplikace a umísťoval do nich reklamy. Díky takovému rozdělení by pak mohli YouTube jako platformu využívat i jiní vydavatelé a pro tvůrce by bylo snadné propagovat video mnoha vydavateli současně či přejít od jednoho ke druhému.

Odkazované Sandřino video mě ale naplnilo smutkem a nechutí výsledky své tvorby šířit prostřednictvím soukromých služeb typu YouTube.