|
každovečerní procházka s Pokemon GO
 25.08.2020 4 1015(7) |
srpen
vycházím bosa vstříc chladnému náručí večera
v akátech švitoří vrabci
v lípě šumí hmyz
po blankytu se prohání jiřičky a
holub tklivě volá Jiříčku
pro babiččina bratra, který nepřežil.
poslední paprsky
barví koruny topolů do oranžova
...a mě kurva sežerou komáři
vycházím bosa vstříc chladnému náručí večera
v akátech švitoří vrabci
v lípě šumí hmyz
po blankytu se prohání jiřičky a
holub tklivě volá Jiříčku
pro babiččina bratra, který nepřežil.
poslední paprsky
barví koruny topolů do oranžova
...a mě kurva sežerou komáři
06.09.2020 - 17:14Plně souhlasím se Singularis. Ten kontrast doslova udeří a vulgarismus je tady naprosto namístě.
Moc fajn.
Moc fajn.
29.08.2020 - 14:09Singularis: jo, člověk si chce vychutnat výhled a místo toho ho krvežíznivý potvory vyženou domů.
29.08.2020 - 12:13Moc se mi líbí ten poslední verš. Je to takové probuzení z iluzí do reality.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
náčrt : trvalý odkaz
Následující deník autora : by mě zajímalo co dělají žížaly v zimě
Předchozí deník autora : TBD
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
zajem [16], nebezpecny [15], Nevim7 [9]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
