přidáno 04.02.2020
komentářů1
čteno859(7)
Všimli jste si jak často se lidé odkazují na důležitost prvního kroku?
"Musíš prostě udělat první krok." Poslechnete, uznáte, že mají pravdu, seberete odvahu, zhluboka se nadechnete a... uděláte to. Položíte to pomyslné chodidlo lehce na zem. Panečku, to je ale pocit. Odvaha, vzrušení i nejistota vámi proudí... jenže pak stoupnete na první střep a za ním je macatý hřebík...
Kolik prvních kroků už jsem udělala? Od toho úplně prvního batolecího snad tisíce. Rozdíl je jen v tom, že po nich padám ze stále větší výšky.
Dnes už vím, že kráčet s puchýři po cestě plné překážek, krvácet a nezastavit se... vyžaduje mnohem, mnohem více odhodlání a odvahy :)
přidáno 11.02.2020 - 17:43
A taky přemáhání bolesti
a rozhodování, jestli se vrátit pro poztrácené věci za cenu dalších zranění, nebo je oželet
a ...
a ...
Prostě chodit není žádná legrace. Učíme se to od mala a mnozí z nás se to nikdy pořádně nenaučí.
Hezké zamyšlení. Díky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
První krok : trvalý odkaz

Následující deník autora : Ze strojírenství už je mi zle

» narozeniny
Siggi [16], xdarebak [16], horkosladka.symfonie [13], Opisovatel33 [3]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming