|
jen, co se mi zdálo. vizuálně explicitní.
 14.07.2018 0 1177(5) |
v útrobách mi praskalo na tisíc vinných skleniček,
kusy jsem ze sebe kašlala ven, zvracela je společně s krví,
střípky ne a ne pustit se mého hrtanu
ani ten psík béžový se nepustil,
zuby ostré, zrovna jak ze sklenice vytržené,
a já ho pomalu jednou rukou rdousila v bolestivé křeči nás obou
kůže mu začala slézat ze svalů, žilnatých, barevných a zaleptaných rudou tekutinou
v takovém utrpení se psíkova hlava oddělila od těla
a já ji svírala dál, tlamička povolila,
zděšena hrůzou mého krutého trestu
ani jeden jsme za to nemohl
kusy jsem ze sebe kašlala ven, zvracela je společně s krví,
střípky ne a ne pustit se mého hrtanu
ani ten psík béžový se nepustil,
zuby ostré, zrovna jak ze sklenice vytržené,
a já ho pomalu jednou rukou rdousila v bolestivé křeči nás obou
kůže mu začala slézat ze svalů, žilnatých, barevných a zaleptaných rudou tekutinou
v takovém utrpení se psíkova hlava oddělila od těla
a já ji svírala dál, tlamička povolila,
zděšena hrůzou mého krutého trestu
ani jeden jsme za to nemohl
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
psodravci : trvalý odkaz
Následující deník autora : zcestná
Předchozí deník autora : upcycle
