 18.06.2018 5 1114(7) |
někdy jsem tak sám
že se opírám o skříň
dívám se z bytu na lidi
a voni někam jdou
nebo stojí
a potkávají se
někdy jsem tak sám
že piju s vláčilem a hrušínským v televizi
mám chuť na polívku
ale nikam nejdu
nejedu
ani nevařím
někdy jsem tak sám
že mi chybíš
a já ani moc nehořím
že se opírám o skříň
dívám se z bytu na lidi
a voni někam jdou
nebo stojí
a potkávají se
někdy jsem tak sám
že piju s vláčilem a hrušínským v televizi
mám chuť na polívku
ale nikam nejdu
nejedu
ani nevařím
někdy jsem tak sám
že mi chybíš
a já ani moc nehořím
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
skříně a lidi na ulici : trvalý odkaz
Následující deník autora : pane, kolik stojí strom?
Předchozí deník autora : natašo
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
selnekivik» narozeniny
vdana [16], Angel12 [16], Marnerin [11], AdamSeski [11], Krysař [9], Slovanská Julie [7], Spero [6], Autor [2], milos [1]» řekli o sobě
pocitová řekla o Delivery :mam tě ráda!! a sem hrozěn ráda, že sem si tě přečetla někdy už strašně dávno na literu a teď tě čtu dál...hlavně seš ale skvělá slečna, co mi pomáhá a že tu seš, je dobře. a zasloužíš si úplně nejskvělejší život, a ty ho budeš mít, určitě.....seš to přece ty teress :)
