osa (da)

po koutech pokoutně hledám anarchii
tu měkkých těl a slov volených s pomyšlením
na povrch dopadu, tak aby nenechala kráter
jak po neštovicích
bojím se jí a ztrácím
touhu, protože ta má je příliš
já
takatekote modlí se marie já
cizí ruce spínám do bavlny

za zrcadlem jako knihovník
dívám se
lidi vně mě tebe tobě ti
tibi

sliby chyby co zbývá je
pohraniční substrát nepřející ŕízkování

smutý prospekt partenogeneze
gekončíků nočních