Óda na stínání hlav

Ólalá
noc je šílená
brousí si kosu měsíční
a říční vodou skrápí brousek
zrnitý jemně jako obloha
zpívá si ólalá
ódy na stíhání hlav
tmou je odrovná
zimou vesmírnou nás dostane

ale mě snad ne
píseň přehluším světlem mdlým
kosu zametu
kouřem zastíním
a někdo se modlí pro klid na duši
ale my ne
osličkou si vylámeme zuby
když stárneme
ale já ne
zpívám tmě ólalá
zametám za sebou čepel čekaje
nic zlýho
už nic víc

mladí si vylámeme zuby
a smrt poklidně čekajíc
zpívá mi ólalá
zůstanem spolu sami dva
až přehluším píseň světlem mdlým
jiní zestárnou
a kosa nic, já to vím
zima, tma, čepel
i tak tnou