Vezmi si ode mě!!!

Vstoupil Život mezi člověka a člověka
Neptal se na nic, kašle na náš názor
Přišel, představil nás a dal nám vzpomínky
Ty zatracený svědky našich bytí - mrchy z krásnýho kvítí
Prý pro krásu okamžiku, našich dvou světů

Dnes jdeš po kolonádě, ta krása se nedá popsat
Lidé zůstávají stát a sny jsou pro ta místa poezií
to je tak hnusná pravda, když je život na žiletce
břitva krájí vteřiny let, stín se pomalu krade

krásná zeleň i orchideje jsou na smetišti
kdo se vyzná v té kopce hnoje, to si ty Živote?
kdo se pyšní tím patentem na konec...
poklekl a sebe Ti nabídl, tak kde je odpověď?
ležím, chodím lesem, čtu a na NI se dívám

tak mi s tím sakra pomož, dělej,
……………………………………………………… prosím, tak nebuď lakomec.