 16.02.2017 3 920(6) |
Sovy Olegu kosé
a vědra hepčí vyholená
Sejdeme se bez reptání
v pukách klíčí káva
věčně nezhulená
Sopouchy tak hladké
prasklý měch
repráky
co s dýmem odletěly
a změti se vážou
jako bazuky
Saně
nezlobte se na mě
že jste neměly
vlohy
rozpuštěné v rose
a vědra hepčí vyholená
Sejdeme se bez reptání
v pukách klíčí káva
věčně nezhulená
Sopouchy tak hladké
prasklý měch
repráky
co s dýmem odletěly
a změti se vážou
jako bazuky
Saně
nezlobte se na mě
že jste neměly
vlohy
rozpuštěné v rose
16.02.2017 - 12:15štiler: Nesedí ti metrum! Viděl bych to spíše takhle.
Ona ho nežrala,
pila z něj čaj,
konečně k ní promluvil,
borový háj!
Ale drááát je samozřejmě zvukomalebný. Šukám trochej a představuju si, že je to jamb.
Ona ho nežrala,
pila z něj čaj,
konečně k ní promluvil,
borový háj!
Ale drááát je samozřejmě zvukomalebný. Šukám trochej a představuju si, že je to jamb.
16.02.2017 - 10:53v pukách klíčí
vypukaná
žrala durman - je to kráva
v hlavě jí klíčí
hrubý mech
ze změti prchá po proudech
vlohy jsou
vole ozdobou
do saní sání nechceš dát
nejenom ty sám zabrzdíš
za něco může
totiž
Drááát!
vypukaná
žrala durman - je to kráva
v hlavě jí klíčí
hrubý mech
ze změti prchá po proudech
vlohy jsou
vole ozdobou
do saní sání nechceš dát
nejenom ty sám zabrzdíš
za něco může
totiž
Drááát!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rytmus : trvalý odkaz
Následující deník autora : Pozvracené nitro
Předchozí deník autora : Pro Havla
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
basak.venda [14], Sluníčková [3]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
