|
nebásňová vzpomínka.. zápis do deníku... To my mysterious american suicidal guitar alterego.
|
Smáli jsme se
a o pár dní později jsi byl moje druhé já
Teď jedu domů
a už se nedozvím
koho jsem to viděla na zastávce
(snad jsi to nebyl ty)
Možná si ještě vzpomeneš
tenkrát jsme tam stáli my dva
(tramvajová zastávka "Stodolní")
a tys chtěl počkat se mnou
až pojede jednička
abych nebyla sama
Pořád nějak doufám
že od zítřka
se listy kalendáře budou
otáčet pozpátku
Nebo že někdo zavolá Tempuse
a třeba mu zaprodá svůj život
jen aby párkrát obrátil
svoje přesýpací hodiny
Vím přesně, co bych změnila
Udělala bych o několik chyb víc
(Aby nebylo tak snadné říct
"já nemůžu, Renatko")
a o pár dní později jsi byl moje druhé já
Teď jedu domů
a už se nedozvím
koho jsem to viděla na zastávce
(snad jsi to nebyl ty)
Možná si ještě vzpomeneš
tenkrát jsme tam stáli my dva
(tramvajová zastávka "Stodolní")
a tys chtěl počkat se mnou
až pojede jednička
abych nebyla sama
Pořád nějak doufám
že od zítřka
se listy kalendáře budou
otáčet pozpátku
Nebo že někdo zavolá Tempuse
a třeba mu zaprodá svůj život
jen aby párkrát obrátil
svoje přesýpací hodiny
Vím přesně, co bych změnila
Udělala bych o několik chyb víc
(Aby nebylo tak snadné říct
"já nemůžu, Renatko")
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.