|
Taková malá pocitovka na melodii, která mne náhle přepadla...
 24.10.2016 0 1100(1) |
Jak tenkrát osud něžně si nás hýčká,
zavoněl čas pod modrou oblohou,
rozkvetl v lásku, tají jako svíčka
dvě srdce, co být sama nemohou.
Zas život zdá se být kouzelným rájem,
z něhož nás sotva někdo vyžene,
něžnými city zaplatíme nájem
a budeme se cítit blaženě.
zavoněl čas pod modrou oblohou,
rozkvetl v lásku, tají jako svíčka
dvě srdce, co být sama nemohou.
Zas život zdá se být kouzelným rájem,
z něhož nás sotva někdo vyžene,
něžnými city zaplatíme nájem
a budeme se cítit blaženě.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jak tenkrát osud něžně si nás hýčká... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Tak už je veta po létu...
Předchozí deník autora : Pila babička, pila RUM...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
santana [15], didlushqa.berenika [15], vasikk [9], modromodra [5], Ghúl [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
