|
Tak trochu jako ze šantánu...
 10.04.2016 2 894(3) |
Já mívám někdy období,
kdy starostí mých tíž
chvilku na mne nepůsobí
a já jsem nebi blíž!
V té chvíli hravý zdám se tak,
až těžko uvěřit,
že jindy čelo kryje mrak
a úsměv bývá skryt.
Hravost, toť jediná zbraň snad,
když duši zakryl stín,
člověk se snaží usmívat
a zas se poprat s tím!
kdy starostí mých tíž
chvilku na mne nepůsobí
a já jsem nebi blíž!
V té chvíli hravý zdám se tak,
až těžko uvěřit,
že jindy čelo kryje mrak
a úsměv bývá skryt.
Hravost, toť jediná zbraň snad,
když duši zakryl stín,
člověk se snaží usmívat
a zas se poprat s tím!
Hravost, toť jediná zbraň snad... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Slunce si dopřává mokrou lázeň...
Předchozí deník autora : Já nechci již bloudit městem sám
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sasanka [13], Džejný [13], Wendy Janov [9]» řekli o sobě
Dott řekla o štiler :Zvíře. Nechutnej, neotesanej, pologramotnej, nemuzikální, chlípnej, tupej, kosmickej vágus. Ale mám tě ráda!
