|
Jen takové veršohraní
s city, co mi v smutku brání,
se vzpomínkou bláznivou
na Tebe a lásku Tvou...
|
Když mne zas život nebaví,
na Tebe vzpomínám,
Ty jsi mé krásné Déjà vu,
já tak moc rád Tě mám!
Když zase do bot teče mi,
můj život ztrácí styl,
Ty jediná jsi na Zemi,
pro niž rád dál bych žil.
Když někdy toužím opustit
údolí slzavé,
Tys krásný důvod, proč tu být,
přes všechny trable své...
na Tebe vzpomínám,
Ty jsi mé krásné Déjà vu,
já tak moc rád Tě mám!
Když zase do bot teče mi,
můj život ztrácí styl,
Ty jediná jsi na Zemi,
pro niž rád dál bych žil.
Když někdy toužím opustit
údolí slzavé,
Tys krásný důvod, proč tu být,
přes všechny trable své...
28.10.2015 18:44
korálek: Což o to, napsat bych dokázal ledacos, třeba i pro Tebe, ale co bych si pak počal s fanynkou, co se mi proměnila v cukerný roztok? Mám Tě přece jen raději vcelku! :-)))
28.10.2015 17:44
nádherná :-) kdyby někdo napsal takovou krásu pro mně, rozpustím se jak cukrová vata v kapkách deště ))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.